Vody v krajině kolem Lysé nad Labem ubývá. Mlynařice i Černava se dostávají na hranici svých možností a některé úseky jejich koryt už zůstávají prakticky bez vody. Aktuální data Českého hydrometeorologického ústavu přitom potvrzují, že nejde pouze o lokální problém. Sucho se v letošním roce dál prohlubuje a jeho dopady jsou stále viditelnější i přímo v krajině kolem našeho města.
Kdo se v těchto dnech vydá k Mlynařici nebo Černavě, nemusí být žádný hydrolog, aby poznal, že s vodou není něco v pořádku. Tam, kde bychom ještě za normálních podmínek čekali souvislý proud vody, se místy objevuje jen mělká tůň, několik izolovaných louží nebo úplně suché koryto. Především Černava už na některých místech prakticky zmizela a podobná situace je patrná také na Mlynařici. Pro obyvatele Lysé a okolí je to možná nejviditelnější důkaz toho, že letošní nedostatek vody není jen číslo v meteorologické tabulce nebo barevná mapa na internetu. Sucho už máme přímo za domem.
Sucho už není jen pojem z mapy
Aktuální data Českého hydrometeorologického ústavu ukazují, že problém je v letošním roce výrazně širší. ČHMÚ ve svém aktuálním hodnocení z 14. srpna upozorňuje, že se sucho v krajině dále prohlubuje a stále platí výstraha před hydrologickým suchem. Už rok 2025 byl z hlediska srážek podprůměrný a ani zimní období 2025/2026 nepřineslo dostatek vody, který by dokázal zásoby v krajině výrazněji doplnit. Letošní rok se tak postupně zařazuje mezi nejsušší roky od začátku měření v roce 1961. Od začátku roku podle ČHMÚ v průměru chybí přibližně 146 milimetrů srážek, což si lze představit také jako 146 litrů vody na každý metr čtvereční, které oproti dlouhodobému normálu v krajině chybí. A právě během léta se situace ještě zhoršila – červenec 2026 byl podle ČHMÚ nejsušším červencem od roku 1981.
Číslo 146 milimetrů přitom na první pohled možná nevypadá nijak dramaticky. Když ho ale převedeme do skutečného množství vody, dostává úplně jiný význam. Na jediném hektaru představuje 146 milimetrů srážek přibližně 1,46 milionu litrů vody. Pokud tedy mluvíme o dlouhodobém srážkovém deficitu, nebavíme se o několika loužích, které v krajině chybí. Jde o obrovské množství vody, které se během měsíců nedostalo do půdy, vodních toků ani podzemních zásob. A právě tyto zásoby jsou nyní jedním z důvodů, proč se situace na menších vodních tocích začíná projevovat tak výrazně.
Mlynařice: potok, který v létě mizí
Mlynařice přitom rozhodně není jen nějaká bezvýznamná strouha. Protéká krajinou v okolí Lysé nad Labem, její povodí má přibližně 52 kilometrů čtverečních a celý tok měří téměř 18 kilometrů. Za běžných podmínek jde o přirozenou součást zdejší krajiny, která odvádí vodu z okolního území a zároveň vytváří důležité prostředí pro rostliny a živočichy. Jenže dlouhodobý nedostatek srážek dokáže fungování takového toku výrazně změnit. Když je půda dlouhodobě suchá a podzemní voda klesá, mizí postupně i přirozené zdroje, které menší vodní toky zásobují. Výsledkem pak není pouze menší průtok, ale v nejhorších případech úplné vyschnutí některých částí koryta.
A přesně to nyní můžeme pozorovat i v okolí Lysé. Aktuální stav Mlynařice u Řehačky je názornou ukázkou toho, jak rychle se může dlouhodobý nedostatek vody projevit přímo v krajině. Zatímco po vydatnějších deštích může voda v korytě relativně rychle přibýt, při dlouhodobém suchu se situace obrací a každý další suchý týden znamená další úbytek. Voda se odpařuje, vsakuje do vyschlé půdy a přirozené přítoky postupně slábnou. Mlynařice tak může vypadat úplně jinak než ve chvíli, kdy má krajina vody dostatek.
Černava už místy prakticky zmizela
Ještě výraznější je současný stav Černavy. Ta je součástí vodního systému Mlynařice a její tok je propojen s okolní krajinou, která je na dostupnosti vody velmi citlivá. Právě na Černavě je dnes dobře vidět, co může kombinace dlouhodobého srážkového deficitu, vysokých teplot a postupného vysychání půdy způsobit. Na některých místech už voda z koryta prakticky zmizela. Zůstávají pouze jednotlivé tůně nebo vlhká místa, zatímco jinde je dno zcela suché.
Pro člověka, který kolem těchto míst pravidelně chodí, jde o poměrně silný kontrast. Vodní tok, který je součástí krajiny a který jsme zvyklí vnímat jako samozřejmost, může během několika týdnů suchého počasí téměř zmizet. A právě v tom je současná situace možná nejvýmluvnější. Sucho není něco, co se odehrává někde daleko na jihu Evropy. Odehrává se přímo tady, v okolí Lysé nad Labem.
Nejde jen o vodu v potoce
Vysychající Mlynařice a Černava navíc nejsou problémem pouze pro samotné vodní toky. Voda v krajině funguje jako propojený systém a její nedostatek se postupně promítá do půdy, podzemních vod, vegetace i živočichů. Pokud je vody dlouhodobě málo, půda ztrácí schopnost zadržovat vláhu, vegetace je více namáhána vysokými teplotami a vodní ekosystémy se dostávají pod stále větší tlak. Situace je citlivá také v okolí Hrabanovské černavy, která patří mezi významná mokřadní území Polabí a jejíž existence je přirozeně spojená s dostatkem vody.
Právě mokřady přitom fungují jako jakési přírodní zásobárny. Dokážou vodu zadržovat, zpomalovat její odtok a v krajině ji postupně uvolňovat. Když je ale vody dlouhodobě málo, jejich schopnost tento systém udržovat se zmenšuje. Sucho proto není pouze otázkou toho, zda bude mít člověk kam jít k vodě na procházku. Může postupně měnit celou krajinu, kterou máme kolem Lysé.
Jeden liják problém nevyřeší
Člověka samozřejmě napadne jednoduché řešení: ať konečně pořádně zaprší. Jenže po dlouhém období sucha není situace tak jednoduchá. Jeden krátký přívalový déšť nemusí znamenat, že je problém vyřešen. Pokud po týdnech sucha přijde během několika hodin velké množství vody, může její značná část rychle odtéct z krajiny, aniž by se stačila postupně vsáknout a doplnit zásoby podzemní vody. Pro krajinu je proto mnohem cennější pravidelný a vydatnější déšť rozložený v čase, který dokáže postupně doplňovat půdu, drobné vodní toky i podzemní zásoby.
A právě to je v letošním roce problém. Déšť sice čas od času přijde, ale jeho množství a rozložení zatím nedokáže dlouhodobý deficit vyrovnat. Vysoké letní teploty navíc znamenají další výdej vody prostřednictvím odparu. Krajina tak potřebuje nejen jednu pořádnou bouřku, ale především delší období srážek a nižšího výparu, aby se mohla alespoň částečně vzpamatovat.
Voda, která nám chybí, je vidět přímo před očima
Aktuální stav Mlynařice a Černavy tak můžeme vnímat jako malý, ale velmi názorný obrázek celkové situace. ČHMÚ může zveřejňovat mapy sucha, grafy průtoků a statistiky srážek, ale pro obyvatele Lysé je možná nejpřesvědčivější vlastní zkušenost. Stačí se jít podívat ven.
Koryto, kterým za normálních podmínek protéká voda, je dnes místy suché. Vegetace v okolí vodních toků dostává zabrat, půda je vyschlá a vody v krajině ubývá. A pokud nepřijdou v dalších týdnech vydatnější srážky, může se situace ještě zhoršovat.
Letošní léto nám tak možná dává další důvod přemýšlet nad tím, jak s vodou v krajině nakládáme. Každý litr, který dokážeme v krajině zadržet, má v období sucha význam. Ať už jde o malé vodní prvky, mokřady, zeleň, půdu schopnou zadržet vodu nebo jednoduše o to, aby voda po dešti co nejrychleji neodtekla pryč.
Mlynařice i Černava nám totiž v těchto dnech dávají poměrně jasný signál.
Vody je málo. A je to vidět.
Zdroj: Český hydrometeorologický ústav, ISVS VODA, Město Lysá nad Labem, Povodí Labe.
