Dva obří stožáry rozhlasového vysílače Liblice B u Českého Brodu ve čtvrtek 15. října 2026 padly k zemi. Po přibližně padesáti letech tak končí příběh technické dominanty, která byla viditelná z širokého okolí, včetně Lysé nad Labem. Obě konstrukce měřily 355 metrů a dlouhá léta byly nejvyššími stavbami v České republice.
Ještě před několika dny se jejich červenobílé konstrukce tyčily nad okolní krajinou. Nyní už ale Liblické vysílače, které byly pro řadu lidí neodmyslitelnou součástí zdejšího obzoru, patří minulosti. K jejich demolici došlo ve čtvrtek dopoledne, krátce před polednem. Odstranění takto vysokých konstrukcí představovalo významný okamžik nejen pro Českobrodsko, ale také pro obyvatele širšího okolí.
Dominanta, která ukazovala cestu domů
Liblické vysílače byly pro mnoho lidí víc než jen technickým zařízením. Jejich silueta byla nepřehlédnutelná na velkou vzdálenost a sloužila jako orientační bod v krajině. Také z Lysé nad Labem bylo možné za příznivých podmínek jejich vysoké stožáry pozorovat.
Pro cestující, kteří se vraceli domů autem nebo vlakem, mohly být vysílače známým znamením, že se blíží k Polabí a domovu. Právě tato symbolická hodnota se v posledních dnech připomínala v souvislosti s plánovanou demolicí.
Půl století rozhlasového vysílání
Vysílač Liblice B byl vybudován v letech 1975 až 1976 jižně od obce Liblice u Českého Brodu. Do provozu byl uveden v roce 1976 a sloužil k šíření rozhlasového vysílání na středních vlnách. Jeho signál dokázal pokrýt rozsáhlé území, a zařízení tak hrálo důležitou roli v tehdejším rozhlasovém vysílání.
Z vysílače se šířil mimo jiné druhý program Československého rozhlasu, později Český rozhlas Dvojka. Po skončení povinnosti zajišťovat analogové středovlnné vysílání na konci roku 2021 se hledalo další využití zařízení. Mezi říjnem 2023 a koncem března 2025 odsud vysílalo ještě Country Radio. Poté už se pro stožáry další využití najít nepodařilo.
Proč musely vysílače k zemi?
Vlastník objektu, společnost České Radiokomunikace, se rozhodl pro demolici poté, co se nepodařilo zajistit další provoz ani najít zájemce, který by stavby převzal a financoval jejich obnovu.
Podle dřívějších odhadů by zachování stožárů vyžadovalo investice nejméně 170 milionů korun. Významnou položkou byla zejména výměna kotevních lan, obnova protikorozní ochrany a opravy výtahů. Do rozhodování vstupoval také technický stav konstrukcí a nutnost zajistit jejich bezpečnost.
O zachování vysílačů usilovali také lidé, kteří v nich viděli významnou technickou a historickou památku. Objevovaly se i představy o jejich budoucím turistickém využití. K dohodě, která by umožnila zachování a další provoz obou stožárů, však nakonec nedošlo.
Co bude následovat?
Samotným pádem konstrukcí práce nekončí. Ocelové části stožárů bude potřeba postupně rozřezat, odvézt a uklidit okolí. Podle zveřejněných plánů mají tyto práce pokračovat až do konce listopadu 2026.
Po demolici Liblic B přebírá pomyslné prvenství mezi nejvyššími stavbami v Česku vysílač Krašov na Plzeňsku, který dosahuje výšky 347,5 metru.
Zánik Liblických vysílačů znamená konec jedné výrazné kapitoly české technické historie. Jejich konstrukce už se nad krajinou tyčit nebudou, v paměti místních obyvatel i lidí z širšího okolí ale zůstanou jako nepřehlédnutelná dominanta, která po desetiletí pomáhala poznat, že se člověk blíží domů.
Zdroje: České Radiokomunikace, iROZHLAS, TN.cz.
