Představte si, že se můžete na jeden den vrátit téměř o sto let zpátky. Projdete se po ulicích Lysé nad Labem, uslyšíte zvuk parních lokomotiv, na náměstí potkáte povozy tažené koňmi a město bude mít jen něco přes šest tisíc obyvatel. Přesto už tehdy jeho představitelé mluvili o rozvoji, nových čtvrtích, mostu přes Labe nebo průmyslu. Mnohé z jejich plánů se splnily, jiné zůstaly jen na papíře.
Rok 1927 představoval pro Lysou nad Labem období optimismu. Československo existovalo teprve devět let a město prožívalo stavební rozmach. O své současnosti i budoucnosti tehdy psali sami místní představitelé – ředitel školy František Otruba, městský důchodní František Tangl nebo civilní geometr Černý. Díky jejich textům dnes můžeme nahlédnout do toho, jak Lysou viděli její obyvatelé téměř před sto lety.
Město s necelými šesti tisíci obyvateli
Podle dobového popisu měla Lysá nad Labem v roce 1927 přibližně 6 000 obyvatel. Když se započítala i tehdy samostatná Litol, žilo v celé oblasti už více než 7 000 lidí. Přestože byla Lysá přirozeným centrem širokého okolí, nebyla sídlem okresních úřadů. Autoři publikace ale zdůrazňovali, že díky své poloze, obchodu a dopravě má všechny předpoklady pro další rozvoj.
Ve městě tehdy působili tři lékaři, advokát, lékárna, několik peněžních ústavů, měšťanské školy, živnostenská pokračovací škola i množství obchodů a řemeslnických dílen. Na svou velikost byla Lysá velmi dobře vybaveným městem, které obsluhovalo nejen vlastní obyvatele, ale i okolní obce.
Železnice byla motorem rozvoje
Jestli něco tehdejší autoři opakovali téměř v každém textu, byla to železnice. Ta podle nich změnila budoucnost města zásadním způsobem. Po otevření Severozápadní dráhy v roce 1873 se z Lysé stal významný železniční uzel. Hlavní trať na Prahu byla už tehdy dvoukolejná a z města vedla také vojenská železnice do Milovic.
Právě železnice podle autorů přivedla do Lysé obchod, usnadnila dopravu zemědělských produktů a pomohla městu růst. Zároveň ale přinášela i problémy. Obyvatelé si stěžovali na železniční přejezdy, které komplikovaly dopravu, a město už tehdy usilovalo o jejich lepší řešení. Je až překvapivé, jak aktuálně některé tehdejší debaty působí i dnes.
Stavělo se téměř na všech stranách
Autoři roku 1927 popisovali Lysou jako město v rychlém stavebním rozvoji. Vznikaly nové obytné čtvrti, připravovaly se regulační plány a zastupitelstvo řešilo, jak bude město vypadat za několik desetiletí.
Velkou změnou bylo získání bývalého panského dvora v centru města po pozemkové reformě. Na jeho místě mělo vzniknout nové tržiště a stavební parcely. Současně se připravovala výstavba více než stovky rodinných domů mezi radnicí a východní částí náměstí. Další rozvoj se plánoval západně od města i jižně od nádraží směrem k Labi. Už tehdy tedy Lysá řešila územní plánování způsobem, který dobře známe i dnes.
Most přes Labe měl změnit budoucnost
Jedním z největších očekávání roku 1927 byla stavba nového mostu přes Labe. V dobové publikaci se píše, že bude dokončen následující rok a výrazně zlepší spojení s obcemi na druhém břehu řeky i s Prahou.
Stejně optimisticky autoři psali také o plánovaném labském přístavišti a úpravě středního toku Labe. Věřili, že kombinace železnice, silniční dopravy a říční plavby udělá z Lysé významné dopravní centrum středního Polabí. Některé z těchto plánů se naplnily, jiné zůstaly jen odvážnou vizí své doby.
Zemědělství stále hrálo hlavní roli
Přestože se město rozvíjelo, okolní krajina zůstávala především zemědělská. Autoři vyzdvihovali zejména pěstování raných brambor, jejichž obchod se soustřeďoval právě v Lysé. Zmiňovali také ovocné školky, zeleninu a květiny, které byly pro zdejší kraj typické.
Průmysl sice existoval, ale nebyl podle tehdejších představitelů dostatečně silný. Ve městě fungovaly dvě továrny na kovový nábytek, továrna na pluhy, pivovar, cukrovar, cihelny, mlýny, pily, tiskárna nebo výrobna octa a likérů. Město se navíc snažilo přilákat další podnikatele a nabízelo jim vhodné stavební pozemky. Dokonce se zmiňuje i plán firmy Křižík vybudovat v Lysé nový závod, který však nakonec zhatila poválečná hospodářská krize.
Jakou budoucnost si představovali?
Možná nejzajímavější část celé publikace představuje pohled do budoucnosti. Autoři byli přesvědčeni, že Lysá bude dál růst. Počítali s rozšiřováním obytných čtvrtí, dokončením mostu přes Labe, lepším dopravním napojením i příchodem nových průmyslových podniků.
Řešili také odvodnění níže položených částí města, nové komunikace nebo výkupy pozemků pro další rozvoj. Je fascinující číst téměř stoletý text a zjišťovat, že některé otázky – například doprava, územní plánování nebo rozvoj průmyslu – řeší město dodnes, jen v jiných souvislostech.
Město mezi minulostí a budoucností
Když dnes čteme text z roku 1927, nevidíme jen historická čísla a statistiky. Vidíme město, které věřilo ve svou budoucnost. Město, které se nebálo plánovat nové čtvrti, investovat do infrastruktury a využít výhod své polohy.
Některé tehdejší představy se naplnily téměř přesně. Jiné změnil čas, válka nebo vývoj společnosti. Jedno však zůstává stejné. Lysá nad Labem byla už před téměř sto lety městem, které se dívalo dopředu a hledalo nové příležitosti. A právě díky dochovaným textům z roku 1927 dnes víme, jak si její obyvatelé představovali budoucnost, kterou dnes sami žijeme.
Co se splnilo a co ne?
Když se dnes ohlédneme za plány z roku 1927, zjistíme, že některé se podařilo uskutečnit téměř přesně, jiné změnil běh dějin. Právě proto je pohled do tehdejších představ o budoucnosti tak fascinující – ukazuje, jak naši předkové viděli město, ve kterém dnes žijeme.
Použité zdroje
- Národní listy, 18. června 1927 – zvláštní příloha Lysá nad Labem roku 1927 (texty Františka Otruby, Františka Tangla a geometra Černého), dostupné prostřednictvím portálu Historie města Lysá nad Labem.
- Historie města Lysá nad Labem – Archiv historických publikací města.
- Kronika města Lysá nad Labem (1922) – základní popis správního členění obce a okolních osad.
- https://historie.lysanadlabem.com
- https://zdvorily.wz.cz/lysa_zanikla.htm
