Kdo dnes projde náměstí Bedřicha Hrozného v Lysé nad Labem, jen těžko by uvěřil, že ještě před necelými sto padesáti lety stál přímo v jeho středu kostel. Po staletí byl duchovním centrem města, přežil požáry i třicetiletou válku a pamatuje první generace obyvatel středověké Lysé. Nakonec ale zmizel beze stopy. Dnes jeho existenci připomínají už jen staré fotografie, dobové kresby a historické dokumenty.
Jen málokterá stavba ovlivnila podobu historické Lysé tak výrazně jako původní kostel sv. Jana Křtitele. Stával přímo uprostřed dnešního náměstí Bedřicha Hrozného, v místech, kde dnes lidé procházejí nebo parkují. Po více než šest století byl svědkem nejdůležitějších okamžiků života města – křtů, svateb, pohřbů i významných historických událostí. Přesto jeho příběh skončil způsobem, který by si tehdejší obyvatelé jen těžko dokázali představit.
Jeden z nejstarších kostelů ve městě
První doložená zmínka o kostele sv. Jana Křtitele pochází z roku 1291, kdy je uváděn jako farní kostel. Je velmi pravděpodobné, že samotná stavba byla ještě starší a mohla vzniknout už na přelomu 12. a 13. století, což připouštějí i odborníci zabývající se stavebním vývojem Lysé nad Labem. Přímé písemné doklady pro přesné datum vzniku však neexistují, proto historici zůstávají opatrní.
Ve středověku tvořil kostel přirozené centrum města. Kolem něj se rozprostíral hřbitov a právě sem směřoval každodenní život obyvatel Lysé. Z dnešního pohledu může působit neobvykle, že kostel stál přímo uprostřed tržiště, ve své době to však bylo zcela běžné uspořádání mnoha českých měst.
Požár, válka i nový začátek
Dějiny kostela nebyly jednoduché. Roku 1666 zachvátil Lysou ničivý požár, který poškodil velkou část města včetně kostela. Chrám sice neshořel úplně – zachoval se především presbytář – jeho technický stav však už neodpovídal potřebám rychle se rozvíjejícího města.
Po získání panství rodem Šporků začaly úvahy o výstavbě nového reprezentativního kostela. Základní kámen byl položen roku 1719 na západním konci náměstí. Stavba probíhala více než dvacet let a dokončena byla v roce 1740. O rok později, 1. července 1741, nový kostel slavnostně vysvětil biskup Jan Rudolf hrabě Špork. Právě tento chrám, zasvěcený stejně jako jeho předchůdce sv. Janu Křtiteli, stojí v Lysé dodnes.
Ze starého kostela se stala kaple
Po dokončení nového chrámu nezůstal původní kostel opuštěný. Získal nové zasvěcení jako kaple sv. Barbory a nadále sloužil bohoslužbám, i když už jen příležitostně. Do nového kostela byly přeneseny nejcennější předměty – zvony, křtitelnice i část liturgického vybavení.
Právě křtitelnice představuje jednu z mála dochovaných památek na původní kostel. Dodnes se nachází v současném kostele sv. Jana Křtitele a připomíná několik staletí historie svého předchůdce.
Josef II. změnil osud starého kostela
Koncem 18. století zasáhly do života církve reformy císaře Josefa II. Roku 1782 byly zakázány pohřby uvnitř měst a o několik let později vznikl nový hřbitov za městem. Následně byl starý kostel zrušen a přestal sloužit svému původnímu účelu.
V roce 1793 jej odkoupil vojenský erár a budova byla přeměněna na skladiště. Sakrální stavba, která po staletí představovala duchovní centrum města, tak začala sloužit čistě praktickým potřebám armády. Tento stav trval téměř celé století.
Proč kostel zmizel?
V druhé polovině 19. století už bývalý kostel chátral a jeho další využití bylo stále problematičtější. Roku 1878 prodala katolická konzistoř objekt městu Lysá nad Labem s podmínkou, že bude odstraněn. Na jaře následujícího roku začalo bourání.
Podle většiny historických pramenů byl kostel zbořen v roce 1879. Některé dobové zápisy uvádějí ještě rok 1880, kdy probíhaly dokončovací práce v okolí a úpravy veřejného prostoru. Právě proto se v literatuře objevují oba letopočty. Samotné odstranění stavby je však spojováno především s rokem 1879.
Po zboření byla plocha uprostřed náměstí upravena a později osázena zelení. Město tak získalo otevřenější prostor, který známe v podstatě dodnes.
Jak kostel vypadal?
Dochovalo se několik fotografií i popisů bývalého kostela. Šlo o barokně upravenou stavbu s vysokou věží, která byla výraznou dominantou náměstí. Kostel obklopoval hřbitov obehnaný zdí a v jeho kryptách byli po staletí pohřbíváni kněží, významní měšťané i členové šlechtického rodu Šporků.
Na starých fotografiích je dobře patrné, jak výrazně kostel ovlivňoval podobu náměstí. Dnešní otevřený prostor tehdy prakticky neexistoval – většinu jeho středu zabírala právě tato stavba.
Místo, které dnes připomínají jen fotografie
Dnes už po původním kostele sv. Jana Křtitele nenajdeme na náměstí Bedřicha Hrozného téměř žádnou stopu. Přesto zůstává jednou z nejvýznamnějších zaniklých staveb v historii Lysé nad Labem. Po více než šest století byl svědkem života několika desítek generací obyvatel a spoluutvářel podobu města od středověku až do konce 19. století.
Možná právě proto stojí za to si při příští návštěvě náměstí na okamžik představit, jak toto místo vypadalo před sto padesáti lety. Tam, kde dnes vede cesta přes otevřené prostranství, stával kostel, kolem kterého se po staletí odehrával každodenní život Lysé nad Labem.
Použité zdroje :
- Historie města Lysá nad Labem – Kostel sv. Jana Křtitele v Lysé nad Labem (digitalizovaná kniha Josefa Vojáčka z roku 1941).
- Historie města Lysá nad Labem – Obraz města (1941).
- Soupis památek historických a uměleckých v Království českém – Politický okres Mladoboleslavský (1905).
- Národní památkový ústav – Památkový katalog, historický vývoj Lysé nad Labem.
- Historie města Lysá nad Labem – Badatelna, Kostel sv. Jana Křtitele v Lysé n. L. k oslavě 200 let jeho posvěcení (1741–1941).
