Tisíce let před Stonehenge. Na Nymbursku ukrývá krajina pozůstatky dávné svatyně

Když se řekne pravěká svatyně, většině lidí možná automaticky naskočí Stonehenge. Jeden z nejzajímavějších podobných nálezů ale máme mnohem blíž, než by se mohlo zdát. Archeologové v současnosti zkoumají mimořádnou lokalitu u Chleb na Nymbursku.

A její stáří je opravdu pozoruhodné.

Podle nejnovějších zjištění zde lidé vytvořili monumentální kruhové ohrazení už přibližně před 6 500 lety. To znamená, že vzniklo více než tisíc let před slavnějším Stonehenge a dokonce zhruba dva tisíce let před egyptskými pyramidami.

Obrovský kruh ukrytý v krajině

Dávná stavba měla téměř kruhový půdorys o průměru přibližně 230 metrů. Její součástí byl hluboký příkop, místy přesahující 2,5 metru, a celkem dvanáct vstupů.

Právě jejich rozmístění začalo archeologům postupně odhalovat něco ještě zajímavějšího.

Nevypadá totiž jako náhodné uspořádání.

Výzkum ukázal, že některé části ohrazení mohly být orientovány podle pohybu Slunce a Měsíce. Jedno z míst souviselo s krajními polohami Měsíce na obzoru během přibližně osmnáctiletého cyklu. Další osa spojovala východ Slunce při letním slunovratu se západem při slunovratu zimním.

Jinými slovy – lidé, kteří zde žili před šesti a půl tisíci lety, zřejmě dokázali velmi přesně pozorovat oblohu a její pravidelné změny.

Místo rituálů

Archeologové zároveň objevili stopy, které naznačují, že lokalita nesloužila pouze jako běžné sídliště.

V okolí vstupů byly nalezeny například části lebek a rohy skotu. Býk přitom patřil mezi významné symboly prvních zemědělských komunit v pravěké Evropě.

Na místě se našly také lidské kosti. Už dřívější výzkum zde odhalil hrob z doby bronzové, do kterého byly postupně uloženy ostatky přibližně osmnácti lidí.

Význam lokality se ale v průběhu tisíců let měnil. Zatímco původně mohla sloužit jako rituální centrum, později její význam zřejmě upadal. V době železné byl příkop postupně zasypán a na místě vzniklo běžné sídliště.

Stonehenge, jen o více než tisíc let později

Podobnost se Stonehenge je především v tom, jakým způsobem byly obě lokality spojeny s pohybem Slunce a dalšími astronomickými jevy.

Rozdíl je však v jejich stáří.

Chlebská lokalita je podle současných poznatků o více než tisíc let starší. Zásadní roli při určování stáří sehrála analýza organického materiálu nalezeného při archeologickém výzkumu.

A právě proto je nález u Chleb pro archeology tak významný. Kruhová ohrazení tohoto typu totiž pro dané období nejsou v našem regionu běžně známá.

Co všechno ještě půda ukrývá?

Výzkum tím ale rozhodně nekončí.

Vědci chtějí nyní podrobněji analyzovat také samotnou půdu. I když po sobě pravěcí lidé nezanechali žádné písemné záznamy, jejich činnost může být dodnes patrná v chemickém složení půdy.

Právě tyto stopy mohou archeologům pomoci zjistit, jak bylo místo v jednotlivých obdobích využíváno.

A tak se ukazuje, že zajímavé archeologické příběhy nemusíme hledat jen v učebnicích nebo daleko za hranicemi. Jeden z mimořádných pravěkých monumentů střední Evropy se nachází na Nymbursku, jen několik kilometrů od nás.

Krajina kolem Lysé tak možná ukrývá mnohem více historie, než si při běžném pohledu na okolní pole a vesnice vůbec uvědomujeme.

Zdroj: Západočeská univerzita v Plzni, archeologický výzkum lokality u Chleb; Novinky.cz