Vysokorychlostní vlaky přes Lysou nad Labem podle současných plánů jezdit nebudou. Přesto může jejich výstavba výrazně ovlivnit, kolik vlaků bude v budoucnu jezdit právě přes naše město. Důvod je jednoduchý – vysokorychlostní tratě mají uvolnit kapacitu na stávající železniční síti.
Na první pohled to může působit trochu zvláštně. Proč by měla Lysá něco získat z trati, která povede jinudy? Odpověď se skrývá v tom, jak dnes železnice funguje. Po stejných kolejích se totiž potkávají osobní vlaky, rychlíky, dálkové spoje i nákladní doprava. A protože každý z těchto vlaků jezdí jinou rychlostí a zastavuje na jiných místech, vzájemně si zabírají kapacitu.
Problém není jen v počtu kolejí
Krajská strategie upozorňuje, že kapacita železnice v okolí Prahy je už dnes významně omezená. Na hlavních elektrifikovaných tratích, které vedou do Prahy mimo jiné od Lysé nad Labem, se pravidelně střídají osobní vlaky s cestovní rychlostí kolem 60 km/h a dálkové vlaky, které mohou jezdit rychlostí až 160 km/h. Právě tento rozdíl ve rychlostech výrazně snižuje množství vlaků, které se na trať vejde.
Jinými slovy: problém nemusí být jen v tom, kolik máme kolejí. Pokud po nich současně jedou pomalé zastávkové vlaky a výrazně rychlejší dálkové spoje, musí se jejich jízdní řády navzájem přizpůsobovat. Rychlejší vlak může například dohnat pomalejší osobní vlak a železnice pak musí řešit předjíždění, čekání nebo jiné provozní omezení. Výsledkem je menší využitelná kapacita celé tratě a také větší citlivost provozu na zpoždění.
A právě tady přichází na řadu vysokorychlostní železnice
Kraj ve své strategii pracuje s principem takzvané rychlostní segregace. Zjednodušeně řečeno: dálkové vlaky, které potřebují jet rychle, by měly dostat vlastní vysokorychlostní tratě, zatímco stávající konvenční tratě by získaly více prostoru pro regionální a nákladní dopravu.
Právě to je jeden z hlavních důvodů, proč kraj považuje vysokorychlostní tratě za důležité i pro Středočechy, kteří na ně sami nenastoupí. Strategie výslovně uvádí, že výstavbu VRT je potřeba vnímat v celosíťovém kontextu a že jejich hlavním přínosem pro Středočeský kraj bude právě uvolnění kapacity současných přetížených koridorů. Dálkové vlaky se přesunou na nové tratě a na těch stávajících tak vznikne prostor pro posílení regionální dopravy.
A co konkrétně trať přes Lysou?
Tady je to pro nás obzvlášť zajímavé. Krajský dokument přímo uvádí, že princip rychlostní segregace má být možné aplikovat také na trať Praha – Lysá nad Labem. Podle strategie by se tak mohlo stát zhruba do roku 2032, a to v návaznosti na výstavbu VRT Polabí, VRT Střední Čechy a VRT Východní Čechy.
Neznamená to, že by vysokorychlostní trať vedla přes Lysou. Princip je opačný. Část dálkové dopravy dostane jinou trasu a stávající trať přes Lysou tak bude moci být ve větší míře využívána pro regionální dopravu.
Pro cestující z Lysé by to teoreticky mohlo znamenat především více prostoru pro pravidelné příměstské vlaky, stabilnější jízdní řád a možnost dalšího posilování spojů. Přesně takový efekt kraj od výstavby VRT očekává u konvenčních tratí v celém regionu.
VRT Polabí už má svůj konkrétní plán
Nejde přitom pouze o vzdálenou představu někdy po roce 2050. Správa železnic v současnosti připravuje úsek VRT Polabí mezi Prahou-Běchovicemi a Poříčany. Nová trať má mít podle aktuálních údajů délku 27 kilometrů bez sjezdů a až 35 kilometrů včetně napojení na konvenční železnici. Počítá se s maximální rychlostí 320 km/h a také s napojením směrem na Nymburk.
Právě napojení směrem na Nymburk je zajímavé i pro náš region. VRT Polabí totiž není jen samostatná rychlá trať pro vlaky mířící do Brna. Je součástí širšího systému, který má postupně změnit rozložení dopravy na železniční síti východně od Prahy.
Bez dalších VRT to ale nepůjde úplně samo
A tady je důležitý háček.
Samotná VRT Polabí nevyřeší všechny problémy. Krajská strategie upozorňuje, že pro skutečné oddělení dálkové a regionální dopravy na nejzatíženějších úsecích je potřeba celý systém vysokorychlostních tratí postupně dokončit. Zmiňuje především návaznost VRT Střední Čechy a VRT Východní Čechy.
Právě VRT Východní Čechy má být důležitá pro odklon dálkových vlaků směrem na Hradec Králové a Pardubice. Dokument zároveň upozorňuje, že tento projekt je v současnosti nejistý. Bez něj by část dálkové dopravy stále zůstávala na stávajících tratích a očekávané uvolnění kapacity by tak nebylo tak výrazné.
Takže pomohou VRT Lysé, nebo ne?
Ano – ale nepřímo.
Vysokorychlostní vlak nemusí zastavit v Lysé, aby jeho existence ovlivnila dopravu v Lysé. Pokud se podaří převést významnou část dálkové dopravy na nové vysokorychlostní tratě, na klasické železnici zůstane více prostoru pro vlaky, které obsluhují jednotlivá města a obce.
A právě to je pro Lysou důležité. Naše město není jen zastávkou na jedné železniční trati. Je významným uzlem, přes který vede několik důležitých směrů. Každé zvýšení kapacity okolní železniční sítě proto může mít dopad na možnosti dalšího rozvoje regionální dopravy.
VRT tedy nemusí být „vlak pro Lysou“. Může být kolejí navíc, i když ji z okna lyského vlaku nikdy neuvidíme. A to je možná nejzajímavější věc na celé vysokorychlostní železnici.
Co to může znamenat v praxi?
Pokud se podaří jednotlivé projekty uskutečnit a zároveň se podaří modernizovat navazující konvenční tratě, může se v budoucnu otevřít prostor pro častější regionální spoje, lepší pravidelnost a stabilnější jízdní řády. Kraj přitom počítá s tím, že právě železnice bude páteří regionální dopravy a že rostoucí počet obyvatel nebude možné dlouhodobě obsloužit pouze automobily nebo autobusy.
Je ale fér dodat, že nejde o jistotu ani o slib, že se konkrétní počet vlaků v Lysé zvýší. Strategie popisuje dlouhodobý směr a řada projektů je stále ve fázi přípravy. Výsledná podoba dopravy bude záviset na tom, které stavby se skutečně podaří připravit, financovat a postavit.
Jedna věc je ale zřejmá už dnes: budoucnost železnice v našem regionu nebude záviset pouze na tom, co se postaví přímo v Lysé. Významně ji ovlivní také to, co vznikne kolem nás.
Doprava 2050 pokračuje
V příštím díle se podíváme na další zajímavou otázku: Proč už podle kraje nestačí jen stavět nové silnice a proč má budoucí doprava stát na propojení železnice, autobusů, automobilů i cyklodopravy?
