Železniční trať mezi Lysou nad Labem a Mělníkem čeká v příštích letech rozsáhlá modernizace. Správa železnic plánuje kompletní rekonstrukci více než třicetikilometrového úseku, zvýšení traťové rychlosti až na 160 km/h, odstranění železničních přejezdů a modernizaci zabezpečovacího i trakčního zařízení.
Ministerstvo životního prostředí nyní rozhodlo, že připravovaný záměr bude muset projít plným posouzením vlivů na životní prostředí (EIA). Důvodem je mimo jiné rozsah celé stavby a její možné dopady na obyvatele, krajinu, vodu a chráněná území.
Stavba až za několik let
Projekt nese název „Optimalizace traťového úseku Lysá nad Labem (mimo) – Mělník (mimo), ŽST Stará Boleslav vč. přeložky“.
Samotná modernizace úseku Lysá–Mělník je plánována na období 2030 až 2035. Stavba má postupovat od Mělníka směrem k Lysé a je rozdělena do 14 stavebních postupů. Současně má být koordinována s modernizací navazující trati mezi Nymburkem a Lysou, která je rovněž plánována na období 2031–2035.
Celková délka řešeného úseku činí 34,096 kilometru na trati Nymburk–Ústí nad Labem a dalších 9,919 kilometru na trati Skály výhybna–Turnov. Hlavní stavební práce se mají týkat především prvního z uvedených úseků.
Co se změní u Lysé?
Pro Lysou nad Labem je zajímavé především to, že modernizace začne už v prostoru města a bude pokračovat směrem na Starou Boleslav, Dřísy a dále na Mělník.
V úseku Lysá nad Labem – Dřísy se počítá s kompletní rekonstrukcí železničního svršku a spodku, včetně odvodnění a úprav železničního tělesa. Trať má být připravena na rychlost až 160 km/h. Rekonstrukce se dotkne také trakčního vedení, zabezpečovacího a sdělovacího zařízení, osvětlení, mostů, propustků a souvisejících komunikací.
Projekt zároveň počítá s novými protihlukovými opatřeními. Protihlukové stěny jsou navrženy v několika úsecích mezi Lysou a Starou Boleslaví.
Právě oblast Lysá nad Labem – Dvorecká je přitom jedním z míst, na které Ministerstvo životního prostředí požaduje při dalším posuzování zvláštní zaměření. Dokumentace bude muset přesně určit, jak budou na sebe navazovat protihluková opatření tohoto projektu a sousední stavby, aby byla zajištěna souvislá ochrana území. Posoudit se mají také vibrace.
Přejezdy mají zmizet
Jedním z hlavních cílů modernizace je odstranění všech úrovňových křížení železnice se silnicemi a dalšími pozemními komunikacemi.
Stávající přejezdy mají být podle konkrétního místa nahrazeny nadjezdy, podjezdy, podchody nebo novými objízdnými komunikacemi.
V dokumentaci je například uvedena také náhrada železničního přejezdu P2774 nadjezdem. Ministerstvo ale požaduje, aby byl jeho dopad na dopravu, krajinu, životní prostředí a dopravní obslužnost ještě podrobně prověřen.
Stará Boleslav bude řešena samostatně
Samotná rekonstrukce železniční stanice Stará Boleslav není součástí této stavby. Řeší ji samostatný projekt, jehož realizace je předpokládána už v letech 2027–2028.
V rámci nyní posuzovaného projektu budou ve Staré Boleslavi provedeny pouze nezbytné technologické úpravy, například v oblasti zabezpečovacího zařízení a trakčního vedení. Počítá se také se zrušením jednoho železničního přejezdu.
Dřísy a Všetaty čekají velké změny
Výrazná přestavba se dotkne také železniční stanice Dřísy. Dojde k úpravám kolejiště, nástupišť, přístupových komunikací, zabezpečovacího zařízení i trakčního vedení.
Ještě větší změny čekají Všetaty, kde má být stanice kompletně přestavěna. Kolejiště bude rozšířeno a přesunuto na severozápadní stranu výpravní budovy. Kvůli tomu bude nutné upravit také silnici mezi Tišicemi a Všetaty a přednádražní prostor.
Mezi Všetaty a Mělníkem má navíc vzniknout třetí kolej. Ta má výrazně zvýšit kapacitu celé trati. Současně mají být i zde odstraněny úrovňové přejezdy a nahrazeny mimoúrovňovými řešeními.
Vlaky rychlejší, železnice bezpečnější
Modernizace nemá znamenat pouze rychlejší jízdu vlaků. Součástí projektu je také kompletní modernizace zabezpečovacího zařízení a příprava na postupné zavedení evropského zabezpečovacího systému ETCS.
Nové trakční vedení má být připraveno také na budoucí přechod na napájecí soustavu 25 kV AC. Na stanicích a zastávkách mají vzniknout nová bezbariérová nástupiště, přístřešky, osvětlení a upravené přístupové komunikace.
Ministerstvo chce projekt ještě výrazně dopracovat
Rozhodnutí ministerstva ale neznamená, že je celá stavba definitivně schválena. Právě naopak.
Ministerstvo životního prostředí konstatovalo, že záměr může mít významný vliv na životní prostředí, a proto bude dále posuzován v procesu EIA. Dokumentace bude muset například podrobněji vyhodnotit hluk a vibrace, dopady na povrchové a podzemní vody, chráněné druhy, migraci živočichů nebo rozsah záborů zemědělské půdy a lesů.
Pozornost je věnována také kumulaci s dalšími velkými dopravními stavbami v regionu. V případě Lysé jde především o návaznost na připravovanou modernizaci úseku Nymburk–Lysá nad Labem.
Co to znamená pro Lysou?
Pokud se projekt uskuteční podle současného návrhu, Lysá získá modernizovanou železniční trať s výrazně vyšší technickou úrovní, která bude připravena na rychlost až 160 km/h a moderní evropské zabezpečení.
Zároveň ale půjde o jednu z největších železničních staveb v okolí Lysé v příštím desetiletí. Ještě před samotnou realizací bude potřeba vyřešit řadu otázek týkajících se hluku, vibrací, dopravy, mimoúrovňových křížení i dopadů na okolní krajinu.
Samotná stavba je podle aktuálních předpokladů plánována na roky 2030–2035. V tuto chvíli tedy nejde o zahájení stavby, ale o další důležitý krok v přípravě projektu.
Zdroj: Ministerstvo životního prostředí, závěr zjišťovacího řízení ze dne 26. 8. 2026.
