Aniž by se to zdálo, tak historicky nejvyšší ceny nemovitostí nejen v Praze, ale i ve Středočeském kraji, mají dopad i na místní obce okolo Lysé nad Labem. Z bývalých chatových osad, které sloužily pro tzv. „vyluftování“ se stávají plnohodnotné obce, kde čím dál více lidí hledá útočiště v podobě trvalého pobytu. Řehačka nedaleko Lysé nad Labem budiž krásným příkladem.
Ceny nemovitostí jsou na historickém maximu a spíše než pokles, se očekává další růst cen. Byt o rozloze 1+kk se v Praze pohybuje i přes 3 miliony korun. Ceny se samozřejmě odrážejí i zde ve středních Čechách. Například takové Milovice, kde bylo dříve plno tzv. startovacích bytů. Už dávno nejsou tak výhodné, jak tomu bývalo dříve.
Lidé se tak postupně uchylují ke krokům, které by je třeba ještě před deseti lety ani nenapadly. Své víkendové a dovolenkové chaty přestavují na trvalé bydlení, se kterým je ale spojeno plno úskalí. Ať už pozitivní či negativní.
Ještě před dvaceti lety by se trvalí obyvatelé Řehačky dali spočítat na prstech jedné ruky. Nyní se situace ovšem změnila a trvalý pobyt (byť třeba neoficiálně) zde má tolik lidí, že v počtu obyvatel přeskočila Řehačka nedalekou obec Byšičky. Byť se obyvatelé těchto dvou obcí počítají katastrálně společně.
Díky tomuto trendu tak na Řehačce v minulých letech téměř vymizely tradiční nálety zlodějů na objekty v zimním období (ťukáme na dřevo). Z Řehačky se tak stala plnohodnotná obec, byť se mateřské město Lysá nad Labem tváří, že to tak není. V minulých letech se dokonce objevilo několik případů, že se zdejší obyvatel nemohl k trvalému pobytu přihlásit, neboť mu to nebylo MÚ umožněno.
Kanalizace na Řehačce? Zatím ne.
Jisto jistě se ptáte proč. Odpověď je ovšem více než prostá. Čím více trvalých obyvatel, tím více by se město jako takové o obec muselo starat a to Lysá nad Labem zatím nechce. V jejím strategickém plánu (aktualizováno 9/2019) stojí, že zvětšováním zdejších obydlí a trvalý pobyt osob znečišťují podzemní vody, neboť obec není odkanalizovaná.
Tento fakt je vskutku pravda. O to více paradoxní ale je, že když se kopala kanalizace do Byšiček (a kopala v těsné blízkosti Řehačky), tak zdejší sepsali „žádost“ aby se na zastupitelstvo touto otázkou zabývalo a zdali by nebylo možné s kanalizací „odbočit“ i na Řehačku. Zastupitelstvo ovšem na žádost negovalo se slovy, že by tato stavba byla neopodstatněná.
Strategický plán? Cyklostezka a čištění Řehačky
Plamínek naděje pro místní je zpráva z oboru dopravy, že do mostku, který se v tuto dobu buduje v dolní části Řehačky bude nainstalována odpadní trubka a trubka na kanalizaci. S kanalizací se tedy pravděpodobně dříve či později možná počítá. Krom jiného by se místním „šikla“ i nová silnice, která je ve většině případů řešena opravou svépomocí. Zde je ovšem problém, že cesta na některých místech prý nepatří městu.
Ve strategickém plánu se naopak počítá s výstavbou cyklostezky, která má odbočovat na Řehačku, která by se v budoucnu měla vyčistit a měla by sloužit jako koupaliště. Zdali jsou tyto dvě položky strategického plánu pro Řehačku přínosem necháme na každém z vás. Zatím si Řehačka stále žije svůj vlastní život. Díky místním, kteří se o Řehačku starají či pořádají různé akce u nově zrekonstruované Hospody na Řehačce, je to život velmi příjemný.
