Sedmnáctý listopad patří k nejvýznamnějším datům moderních českých dějin. Připomínáme si ho jako Den boje za svobodu a demokracii a Mezinárodní den studentstva. S tímto datem jsou spojeny dva zásadní okamžiky – nacistický teror proti českým studentům v roce 1939 a studentská demonstrace, která o padesát let později odstartovala sametovou revoluci. Málokdo si ale možná uvědomí, že v příběhu listopadu 1939 sehrál významnou roli také muž, který se narodil právě v Lysé nad Labem. Jmenoval se Bedřich Hrozný.
Rodák z Lysé, který rozluštil jazyk dávné civilizace
Bedřich Hrozný se narodil 6. května 1879 v Lysé nad Labem. Do světových dějin se zapsal především jako orientalista a jazykovědec, kterému se podařilo rozluštit chetitský jazyk. Díky jeho práci se otevřela cesta k poznání jedné z významných starověkých civilizací, o níž do té doby věda věděla jen omezené množství informací.
Jeho vědecká dráha ho zavedla daleko za hranice rodného města. Působil na pražské univerzitě, věnoval se výzkumu starověkých jazyků a archeologii a postupně se stal uznávanou osobností evropské vědy. V roce 1939, v době, kdy se Evropa ocitala v sevření nacistického režimu, stanul dokonce v čele Univerzity Karlovy jako její rektor.
Právě tehdy však přišel jeden z nejtemnějších okamžiků českých moderních dějin.
17. listopad 1939: Nacisté zavírají české vysoké školy
Protektorát Čechy a Morava se na podzim roku 1939 stal dějištěm stále tvrdších represí. V říjnu se konaly demonstrace při příležitosti výročí vzniku Československa. Během zásahu okupantů byl smrtelně zraněn student medicíny Jan Opletal, který svým zraněním 11. listopadu podlehl.
Jeho pohřeb 15. listopadu se proměnil v další výrazný projev odporu proti okupaci. Do ulic vyšli studenti a jejich protesty nacistické vedení vnímalo jako přímou výzvu své moci. Odpověď přišla v noci ze 16. na 17. listopadu. Nacisté obsadili české vysoké školy, devět studentských představitelů popravili a více než 1 200 studentů odvlekli do koncentračního tábora Sachsenhausen.
České vysoké školy byly uzavřeny. Rozhodnutí se dotklo tisíců studentů i akademických pracovníků a na několik let přerušilo běžný život českého vysokého školství.
Pro Bedřicha Hrozného to znamenalo mimořádně bolestivou situaci. Na podzim 1939 byl zvolen rektorem Univerzity Karlovy, jeho slavnostní inaugurace se však kvůli uzavření vysokých škol nikdy neuskutečnila. Univerzita, kterou měl vést, byla umlčena okupační mocí.
Rektor bez univerzity, který promluvil jinde
Hrozný se ale nevzdal veřejného působení. Když už nemohl vystoupit na akademické půdě, rozhodl se oslovit odbornou i širší veřejnost jiným způsobem. V pražské Městské knihovně ve Velkém sále přednesl přednášku s názvem O nejstarším stěhování národů a o problému civilisace proto-indické.
Na první pohled šlo o odborné historické téma, kterému se vědec dlouhodobě věnoval. Obsah přednášky však v tehdejší atmosféře získal mnohem širší význam. Hrozný hovořil mimo jiné o pomíjivosti civilizací založených na dobyvačné moci a o problematičnosti představ o rasové čistotě. Právě tyto myšlenky byly v kontextu nacistické ideologie vnímány jako významné a symbolické gesto.
Je důležité připomenout, že nešlo o otevřený politický projev v dnešním slova smyslu. Hrozný zůstal především vědcem a jeho vystoupení mělo podobu odborné přednášky. V době, kdy nacisté zavřeli univerzity a tvrdě trestali jakýkoliv odpor, však i takové veřejné vystoupení mohlo nést silné poselství.
Rodák z Lysé tak v dramatickém roce 1939 nezůstal pouze pasivním svědkem událostí. Pokračoval ve své práci a využil prostor, který mu ještě zůstal, aby promluvil k veřejnosti.
O padesát let později se studenti znovu postavili za svobodu
Sedmnáctý listopad se do českých dějin zapsal podruhé v roce 1989. Přesně padesát let po nacistickém uzavření vysokých škol se v Praze konala studentská demonstrace připomínající události roku 1939. Pokojné shromáždění se postupně změnilo v protest proti komunistickému režimu, který skončil brutálním zásahem bezpečnostních složek na Národní třídě.
Následovaly masové demonstrace, vznik Občanského fóra a týdny, které zásadně změnily podobu Československa. Komunistický režim padl a země se vydala na cestu k demokracii.
Oba listopady od sebe dělilo půl století a odlišné totalitní režimy. Spojovala je však odvaha lidí, kteří nechtěli přijít o svobodu a možnost rozhodovat o vlastní budoucnosti. Zatímco v roce 1939 nacisté umlčeli české univerzity a brutálně zasáhli proti studentům, v roce 1989 se studenti stali jedním z hlavních symbolů odporu proti komunistické moci.
Příběh, který má své místo i v Lysé
Bedřich Hrozný zemřel 12. prosince 1952 v Praze. Zanechal po sobě mimořádné vědecké dílo a jméno, které je dodnes spojováno s jedním z největších úspěchů české orientalistiky. Jeho životní příběh ale není jen příběhem světově uznávaného vědce. Je také připomínkou toho, že dějiny velkých událostí se někdy dotýkají i našeho zdánlivě malého města.
Sedmnáctý listopad proto není jen datem v kalendáři. Je připomínkou studentů, kteří za svou odvahu zaplatili životem, lidí, kteří se odmítli podřídit nacistické moci, i těch, kteří o padesát let později znovu vyšli do ulic za svobodu. A mezi osobnostmi, jejichž život se s těmito dějinami propojil, má své místo také rodák z Lysé nad Labem – Bedřich Hrozný.
Zdroje a další informace:
- Bedřich Hrozný – Religionistická encyklopedie Sociologického ústavu AV ČR
- Studie o Bedřichu Hrozném a jeho působení v roce 1939 – Univerzita Karlova
- Uzavření českých vysokých škol 17. listopadu 1939 – Univerzita Karlova
- 17. listopad – Den boje za svobodu a demokracii – Česká zemědělská univerzita
- Sametová revoluce v Československu – Paměť národa
