Vzpomínka na povodně 2006 – Lysá, Čelákovice, Brandýs nad Labem

V těchto dnech si připomínáme dvacet let od největší povodně v novodobé historii našeho regionu.

Psala se zima 2005/2006, která se zapsala jako jedna z nejvýraznějších za poslední roky. Sněhu bylo na horách požehnaně – v Krkonoších ležely až 3 metry sněhu. Během zimy se nestřídaly výrazné teplé a studené epizody, takže sněhová pokrývka vydržela prakticky po celé období.

Oteplení, vítr a déšť – nebezpečná kombinace

Ještě v druhé polovině března 2006 panovaly mrazivé teploty. V závěru měsíce však přišlo prudké oteplení. Teploty vystoupaly až k 20 °C, začal vát teplý vítr, který působil na sněhovou pokrývku jako horký fén. Situaci navíc zhoršil vydatný déšť (až 25 mm srážek). Bylo zřejmé, že taková obleva se bez následků neobejde.

Nejpostiženější oblastí byla tradičně lokalita kolem Řehačky, na kterou se v tomto článku zaměříme nejvíce. V samotné Lysé nad Labem se totiž voda z Labe mimo své koryto nedostala, a nezpůsobila tak výrazné škody.

Povodně v Lysé nad Labem – Řehačka

Labe začalo stoupat prakticky okamžitě po prudkém oteplení, přibližně kolem 25. 3. 2006. Vzestup hladiny nebyl zpočátku nijak rychlý ani dramatický. Jako hlavní monitorovací stanici jsme využili profil Brandýs nad Labem, kde ČHMÚ měří hladinu Labe. Výšku zde sice částečně ovlivňuje i Jizera, v tomto případě však hrálo hlavní roli právě Labe.

Již 29. 3. 2006 večer byl na tomto profilu vyhlášen třetí povodňový stupeň (stupeň ohrožení). Hladina dosahovala 458 cm (pro srovnání – běžný stav se pohybuje okolo 140 cm). Voda začala stoupat i v Mlynáříci a zvedala se také hladina Řehačky. Zatopeny byly první sklepy a spodní části zahrad.

Kulminace a dlouhá stagnace

Následující ráno se situace dále zhoršovala. Labe i jeho přítoky stále stoupaly. Na některých místech – zejména na „Plácku“ u vrby – dosahovala voda až jednoho metru. Postupně se přibližovala ke křižovatce, kde dnes stojí kontejnery na tříděný odpad.

Dne 1. 4. 2006 byla zaplavena velká část spodní Řehačky. Pod vodou se ocitlo náměstíčko (Plácek) i chaty u bývalé Morušárny. Hladina sahala téměř až k odpočívadlu na Řehačce. Mostek přes Řehačku zmizel zcela pod vodou – nebylo vidět ani zábradlí. V postižených místech došlo k výpadkům elektřiny.

Ačkoliv se objevily informace o možném dalším výrazném vzestupu (hovořilo se až o půl metru), tento černý scénář se nakonec nenaplnil. Labe se rozlilo do luk a polí, což zmírnilo další dramatický nárůst. V profilu Brandýs nad Labem se hladina zastavila na 5,27 m.

Specifickým rysem této povodně byla dlouhá kulminace. Vrchol, který nastal 2. 4. 2006, trval přibližně tři dny. Hladina kolísala pouze o ±2 cm za hodinu. Až 5. 4. 2006 začalo Labe konečně klesat a odkrylo následky velké vody.

Po opadnutí zůstala na mnoha místech silná vrstva mazlavého bahna. Zaplaveno bylo několik nemovitostí, především suterény a sklepy. Škody byly značné – důkazem byly mimo jiné dva přistavené kontejnery na odklizení nepořádku, které zdaleka nestačily.

Lysá, Čelákovice, Káraný, Brandýs

Velká voda zasáhla všechna města podél toku Labe. Lysá nad Labem (s výjimkou oblasti Řehačky) zůstala prakticky na suchu. Čelákovice, Káraný, Brandýs nad Labem a další obce takové štěstí neměly.

V Čelákovicích zaplavila voda nábřeží až po fotbalové hřiště. Chatová osada v Grádě byla z velké části pod vodou. Za Čelákovicemi se taky protrhla hráz mezi pískovnou a Labem. Podobně vypjatá situace situace nastala i v Brandýse nad Labem, kde Labe kulminovalo na 520 cm, přičemž běžná hladina se pohybuje okolo 140 cm. Zaplaven byl Ostrůvek pod zdymadly a velká voda poškodila pilíře tehdejšího starého mostu.

Povodeň z roku 2006 zůstává největší v novodobé historii regionu. Ačkoliv od té doby udeřily další povodně (v letech 2010, 2011, 2013, 2023 a 2024), žádná z nich nedosáhla takové intenzity jako události na přelomu března a dubna 2006.