Je to už dva roky. V září 2024 jsme několik dní sledovali předpovědi, hladinu Labe, stav Řehačky a především otázku, která se postupně dostávala do hlav stále většího počtu lidí: Jak vysoko voda tentokrát vystoupá?
Po zkušenostech z předchozích let to nebyla otázka, kterou by někdo bral na lehkou váhu. Meteorologové upozorňovali na mimořádné srážky, přicházela varování před povodněmi a bylo jasné, že voda, která spadne nejen u nás, ale především v horních částech povodí, se dříve či později dostane i k Lysé nad Labem. Začalo několik dnů čekání, sledování čísel a postupných příprav.
Déšť, který změnil atmosféru celého víkendu
Už před samotným víkendem bylo zřejmé, že nás nečeká obyčejná zářijová změna počasí. Předpovědi mluvily o vydatných a místy extrémních srážkách a situace se rychle stávala hlavním tématem nejen mezi hasiči, městem a dalšími složkami, ale i mezi obyvateli. Člověk otevřel telefon a kontroloval radar, podíval se na předpověď a vzápětí znovu na stav hladiny. A protože Labe nereaguje na déšť v Lysé okamžitě, všichni zároveň věděli, že to nejdůležitější teprve přijde.
Lysá se začala připravovat na nejhorší možnou variantu. Kontrolovaly se propustky, připravovala se technika, hasiči a další lidé byli v pohotovosti a pozornost se samozřejmě soustředila také na Řehačku, která patří mezi místa, kde se při vysoké vodě situace může velmi rychle změnit. Po předchozích zkušenostech nebyl důvod nic podceňovat. Vzpomínka na vodu, která dokáže během několika hodin změnit známá místa k nepoznání, byla pořád příliš čerstvá.
Pytle s pískem a čekání na Labe
Jak voda postupně přicházela, začala být vidět i konkrétní opatření. Na ohrožených místech se objevovaly pytle s pískem a protipovodňové zábrany, hasiči pracovali na zabezpečení nejrizikovějších míst a Řehačka se postupně dostávala do centra pozornosti. Nebyla to žádná filmová katastrofa, kde všechno přijde během několika minut. Naopak. Nejhorší na celé situaci bylo právě to čekání.
Člověk věděl, že voda ještě poroste. Jen nebylo úplně jasné, kam až vystoupá. Každá další aktualizace proto přinášela buď trochu úlevy, nebo nový důvod k obavám. A právě proto tehdy vznikala i naše průběžná online reportáž. Chtěli jsme na jednom místě zachytit, co se v Lysé během povodňových dnů děje – od prvních varování přes přípravy až po okamžik, kdy bude jasné, že nejhorší máme za sebou.
Řehačka bojovala s vodou
Jedním z nejvýraznějších momentů byla situace kolem Řehačky. Voda se postupně dostávala tam, kde ji nikdo vidět nechtěl, a bylo potřeba reagovat na aktuální vývoj. Mlynářice se začala dostávat přes přirozené bariéry a voda mířila směrem k Řehačce. Hladina proto dál rostla a lidé, kteří v této části Lysé žijí, měli důvod situaci sledovat opravdu velmi pozorně.
Právě tady se ukázalo, že povodeň není jen číslo na měřidle v centimetrech. Pro někoho znamená číslo na internetu informaci, pro jiného rozhodnutí, jestli už je čas přestěhovat věci z přízemí, zabezpečit dům nebo jednoduše zůstat ve střehu. A zatímco se na internetu sledovaly grafy a předpovědi, v terénu pracovali hasiči, technické služby a další lidé, kteří se snažili udělat maximum pro to, aby se voda nedostala dál.
Nakonec přišla úleva
Velkou otázkou samozřejmě zůstávalo, jak vysoko vystoupá samotné Labe. Předpovědi vypadaly hrozivě a v některých okamžicích nebylo vůbec jisté, jaký scénář nakonec nastane. Postupně ale začalo být jasné, že Lysá tentokrát nejhorší možný scénář nezažije. Labe sice vystoupalo vysoko, ale situace se nakonec obešla bez katastrofických následků, kterých se lidé několik dnů obávali.
A potom přišel okamžik, na který všichni čekali – kulminace. Hladina přestala výrazně stoupat a začalo být zřejmé, že nejhorší je za námi. Po dnech napětí přišla úleva. Najednou nebylo potřeba každou hodinu kontrolovat předpověď a sledovat, jestli číslo na vodoměru zase o něco povyrostlo. Mohli jsme si konečně říct: zvládli jsme to.
Dnes už je to vzpomínka
Dnes, přesně dva roky poté, už možná zářijové povodně 2024 působí trochu vzdáleně. Zůstaly fotografie vysoké vody, pytlů s pískem, rozvodněného Labe a Řehačky. Zůstaly také naše tehdejší aktualizace, které jsme zveřejňovali jednu za druhou, protože tehdy bylo potřeba vědět, co se právě děje.
Pro někoho to byly jen dny s velmi špatným počasím. Pro obyvatele ohrožených míst ale šlo o několik dnů nejistoty a čekání. O připomínku toho, že voda si nevybírá podle toho, jestli je zrovna září, nebo červenec, a že Labe a jeho okolí jsou pořád živou součástí Lysé.
Zároveň je ale dobré si po dvou letech připomenout i druhou stránku celé události. Povodeň v září 2024 nakonec nebyla pro Lysou takovým zásahem, jakého jsme se obávali. A možná právě proto na ni dnes vzpomínáme spíš jako na několik velmi napjatých dnů než jako na katastrofu.
Před dvěma lety jsme ale v těch dnech ještě nic z toho nevěděli. Jen jsme sledovali oblohu, vodu a čísla na měřidle a čekali, co nám Labe připraví.
A tak je možná po dvou letech čas se na chvíli zastavit, podívat se na tehdejší fotografie a připomenout si, jaké to bylo, když jsme v září 2024 čekali na velkou vodu.
Na tehdejší průběh povodní se můžete podívat i v našem online reportu, který jsme během těchto dnů průběžně aktualizovali.
